Jsou to samozřejmě ovoce a zelenina z našich zahrad a polí. Některé z podzimních druhů zeleniny rostly celé léto anebo dokonce již od jara. Takže v sobě nesou uschované všechny teplé letní dny plné sluneční energie. A jsou připraveny vám ji předat.
Na podzim ale přichází na řadu i maso a jiné masné pokrmy. Na zimu totiž budeme potřebovat doplnit hlavně zásoby železa. A to se bez červeného masa opravdu těžko dělá. A kdo se s masem nekamarádí, naloží si více řepy…
Dýně Hokkaido
Do povědomí Čechů se dostala teprve před několika lety, ale rok co rok ji čím dál více oceňujeme a čím dál více využíváme. Není divu. Její nutriční hodnota je vysoká. A dokáže i dost zasytit, na docela dlouhou dobu.
Z důležitých látek jsou v ní obsaženy hlavně:
- Vitamin C
- Vitamin A
- Kyselina listová
Nejběžnější úpravou dýně Hokkaido je pečení. Nemusíte ji ani loupat, protože slupka změkne stejnou měrou jako dužnina. Upečenou dýni můžete nakrájet na plátky a podávat se sýrem a ořechy, případně ji rozmixovat na pyré, které dále použijete do mnoha receptů, například na pečení koláčů, bábovek, nádivek a dalších podzimních jídel.
Polévka je již téměř samozřejmostí. Zkuste ale dýni hokkaido přidat pod maso, s kořenovou zeleninou. Bez zahušťování moukou pak díky přirozeně husté dýni získáte omáčku chuťově odpovídající svíčkové. Celkově je dýně vhodná k zahuštění pokrmů všude tam, kde se chcete vyhnout lepku a nemůžete použít například luštěniny.
Tuřín
Ještě donedávna v kategorii zapomenutých. Ale zažívá svou renesanci. Jde o kříženka kořenové zeleniny a zelí. Za syrova má poměrně silné aroma, po uvaření je velmi jemný, podobný bramboru. Někdy se mu také říká jemný brambor. Tuřín je výborným zdrojem vitamínů i minerál, mezi nimi například najdete:
- Vitamin A – podporuje růst a vývoj
- Vitamin C – důležitý antioxidant, který též napomáhá vstřebávání železa
- Vláknina – podporuje správnou funkci střev a trávení
- Draslík – upravuje krevní tlak a podporuje svalový výkon
Tuřín se pěstuje poměrně dlouho – dlouho trvá, než naroste do odpovídající velikosti. Proto i načerpá mnoho výživných látek. Při jeho výběru dejte přednost těžším kusům s hladkou, ale silnou slupkou. Tu pak budete sloupávat celou. Jde to však poměrně lehce.
Výborně se tuřín hodí do polévek, jako příloha k více kořeněním masovým pokrmům, anebo na výrobu zeleninových pomazánek. K té dobře využijete i oba druhy dýní.
Červená řepa
Podzim si bez červené řepy nelze ani představit. Je velmi oceňovanou kořenovou zeleninou, ale zatím bohužel v jiných zemích než u nás. A přitom nám má tolik co nabídnout! Má velmi vysoké nutriční hodnoty. Je v ní obsažena například
- Kyselina listová
- Draslík
- Vitamin C
- Betain
Ač se nám to na první pohled nemusí tak zdát, tak vězte, že řepa má velmi pestré využití. A to jak ve sladkých, tak ve slaných jídlech. Ano, i ve sladkých. Sama o sobě je totiž poměrně sladká. Červenou řepu můžeme jíst jako mrkev – tedy syrovou, ale i tepelně upravenou. Přidáváme ji do čokoládových bábovek, do pomazánek. Nejlépe asi chutná na sladko-kyselo v salátech i teplých jídlech.
Mrkev
Mrkev je dalším přírodním zázrakem. Stejně jako další kořenová zelenina (s výjimkou celeru) dokáže přezimovat v záhoně celou zimu. Sílu a vláhu čerpá, stejně jako červená řepa, z poměrně velké hloubky, protože délka jejího kořenu přesahuje půl metru. My známe jen horní zbytnělou část kořene, do které si ukládá zásoby, tedy z našeho pohledu výživné látky. Co nám mrkev dá? Zejména:
- Provitamin A (beta – karoten)
- Vitamíny B
- Vitamin C
- Vitamin D
- Vitamin E
- Vitamin K
I mrkev používáme jak syrovou, tak tepelně upravenou. I mrkev se může stát součástí polévky, omáčky, pomazánky anebo těsta na narozeninový dort. Smažené mrkvové lupínky jsou, stejně jako lupínky z jiné zeleniny, mnohem chutnější než je tomu u lupínků z brambor.
Luštěniny
Velmi důležitou složkou podzimní a zimní stravy jsou luštění. Mohou, pravda, někomu způsobovat dost nemilé a společensky odsuzované problémy, ale to se dá regulovat způsobem přípravy luštěnin. Když je předem namočíme, vaříme je pak v nové vodě a ještě po pěti minutách varu slejeme, nakonec přepasírujeme od slupek, bude po problémech. Luštěniny nám dodají zejména:
- bílkoviny
- škrob
- vitamíny slupiny B (B2, B3, důležitou kyselinu listovou B9)
- vitamin C
- vitamin E
- draslík (K)
- vápník (Ca)
- hořčík (Mg)
I tyto plody, respektive semena, mají v našem podzimním jídelníčku bohaté využití. Některé je možno konzumovat čerstvé a syrové (nikdy ne fazole), z jiných pěstujeme klíčky (z fazolí jedině mungo), další vaříme až tehdy, kdy byly předem fermentovány (sója). S těmi ostatními lze dělat psí kusy. Takže jak buchty a třeba i krémy do dortů, tak slané nádivky, omáčky, kaše, polévky. Anebo samozřejmě oblíbené pomazánky.