Sezónní vaření v únoru (2)

0

Zdravá strava, to není jen kupa ovoce a zeleniny, ovesných vloček, ořechů, klíčků, žervé sýrů, jogurtů nebo libového masa. Zdravá strava je i racionální výběr surovin podle ročního období, s respektem k možnosti přirozeného pěstování a skladování. Tak, jak to dělali lidé před námi.

Naše těla jsou geneticky přizpůsobená tomu, čím se stravovali naši předkové po staletí a tisíciletí. Rozhodně neměli v zimě k dispozici letní ovoce a zeleninu. Vařili z toho, co sezona dala nebo co dokázali přirozeně uskladnit. A my si sezonní vaření trochu připomeneme, protože nám opravdu může prospět.

Které potraviny odpovídají únorové sezoně?

V únoru bychom při přirozeném skladování a při dodržování tradic našich předků měli k dispozici hlavně tyto suroviny:

  • celer
  • mrkev a petržel
  • čekanka
  • pórek, cibule, česnek
  • řepa červená
  • kapusta kadeřávek
  • kapusta růžičková
  • kadeřavá petržel
  • vepřové maso
  • vepřové vnitřnosti
  • kysané zelí
  • jehněčí maso
  • jablka
  • brambory

Jde o zeleninu a ovoce, které lze skladovat ve sklepě nebo které mohou přes zimu vydržet v záhoně. Maso jehněčí a vepřové bylo k dispozici díky tomu, že právě touhle dobou se dobytek sklízel. Pojďme si prohlédnout některé starší recepty pro úpravu těchto surovin.

Salát z kysaného zelí s jablky

Kysané zelí je plné vitamínů a bakterií mléčného kvašení, které jsou přímo pokladem pro naše střeva a imunitu. Když jej zbaštíme syrové, získáme mnoho vitamínů. Poklud jej tepelně upravíme, využijeme látky uvolněné ze zelí právě díky varu. Obě varianty jsou pro nás velmi prospěšnými. K oblíbené a chutné variantě, kterou si v únoru připravovaly i generace před námi, patří i salát z kysaného zelí s jablky. Co na něj potřebujeme?

  • asi 350 g kysaného zelí
  • 2 větší jablka
  • jednu větší červenou kapii
  • 2 lžíce čerstvě strouhaného křenu
  • 1–2 lžíce rostlinného oleje
  • pepř (není nutný)
  • cibuli (není nutná)
  • přírodní sirup k přislazení (není nutný)

Postup je snadný, jde pouze o nakrájení a smíchání salátu do kupy, pozdější dochucení pepřem. Nejlépe je začít kysaným zelím, které necháte okapat (pokud je na vás příliš kyselé, můžete jej trochu propláchnout), pak je překrájíte na kratší. Vložíte do mísy a smícháte s olejem, křenem (množství dejte dle požadované výsledné palčivosti salátu). Můžete i opepřit.

Pak nakrájejte jablka i kapii na menší kousky, cibuli najemno. Vše přimíchejte do salátu. Pokud chcete, můžete salát přisladit přírodním sirupem (javorový, agávový aj.).

Lepenice

Lepenice je typickým receptem předávaným z generace na generaci. Ve stručnosti jde o spojení šťouchaných brambor s kysaným zelím. Takže už teď je vám jasné, že jde o velmi levné jídlo, které však dobře zasytí i vyživí. Co budete na lepenici potřebovat? V podstatě jen ty brambory a zelí, trochu tuku. Můžete si ale recept trošinku oživit jinými ingrediencemi:

  • půl kila brambor
  • 200 g kysaného zelí
  • 1 červená cibule
  • 1 lžíce řepkového oleje
  • sůl
  • špetka mletého či celého kmínu
  • čerstvé bylinky dle chuti (majoránka, pažitka, petrželka, libeček)

Brambory oloupejte, nakrájejte a uvařte v osolené a okmínované vodě. Do vody můžete přidat ještě i libeček nebo sušenou celerovou nať. Během toho orestujte cibuli, pak na pánev k cibuli přidejte okapané a překrájené kysané zelí. Nechte prohřát.

Pak zelí přidejte k uvařeným a slitým bramborám (nebo opačně) a vše prošťouchejte šťouchadlem na brambory, až se vám vytvoří ona pověstná lepenice. Nakonec vmíchejte bylinky, podle potřeby dosolte. Lepenice může být hlavním jídlem i přílohou.

Kysaná zelenina

Nenajdete výživově výhodnější způsob uchování zeleniny, než nechat ji prokvasit a využít tím přidanou hodnotu, kterou v ní vytvořily bakterie. Živé jídlo, tedy jídlo plné kolonií nám prospěšných bakterií, je to, které pobublává pod pokličkou zeláku. Podle prováděných výzkumů je kvašená zelenina prospěšná v prevenci rakoviny, a to víc než zelenina vařená i čerstvá.

A protože zelí i jiná zelenina jsou k dostání po celý rok, klidně se pusťte do experimentů s kvašením. Ale během února a března, pokud budete zakládat nové kvašení, volte již jen zimní odrůdy zeleniny (z té, co je uvedená v našem seznamu). A jak na to?

Zeleninu stačí nastrouhat nebo nakrájet na menší kousky. Smíchat se 20 g soli na 1 kg zeleniny a pořádně promačkat, aby zelenina pustila šťávu. Pak namačkat do zeláku nebo do sklenice. Během mačkání by se mělo uvolnit tolik šťávy, kolik překryje zelinu alespoň na 2 centimetry. Zelenina musí být vždy ponořená.

Pak zeleninu zatižte (zelák na to má speciální pokličku, vy můžete zvolit vyvařený kámen nebo dobře omytou a vodou či pískem naplněnou plastovou lahev. Nakonec nádobu se zeleninou zavřete, ale zcela natěsno. Pak ji postavte do mísy a do stálého tepla okolo 20 stupňů (ne k topení). Z nádoby bude vytékat tekutina a zelenina bude doma trochu zavánět.

Po 5 – 8 dnech přemístěte zeleninu do chladna. Tím zastavíte kvašení, ale zelenina bude mít velmi dlouhou trvanlivost. Musí však stále zůstávat ponořená.


Kupóny

www.kuponovnik.cz/obchod/greenfit-cz
www.kuponovnik.cz/obchod/kosik-cz
www.kuponovnik.cz/obchod/myfoodmarket

Sdílet

O autorovi

Lenka Rutteová

Domácí kuchyně, přírodní kosmetika, bylinky, zdravá výživa, ale i třeba cestování po ČR, to jsou témata, kterými žiji. Vzhledem k tomu, že mám dvě malé děti, dost se zajímám o produkty pro ně (oblečení, hračky, potraviny), a také o to, kde je dobře koupit.

Komentáře